Na pěší pouti z Krakova do Čenstochové, které jsem se letos před pár dny zúčastnil, jsem slyšel i katechezi, kterou přednesl o. biskup Grzegorz Ryś. V katechezi zazněly i tyto myšlenky na téma "Chvály". Níže je můj pokus přetlumočit tyto myšlenky, které mne zaujaly.

Co se událo letos výrazného v Církvi? Důležité byly Letnice. Letnice v Římě. Letnice jsou protipolem pádu Babylonské věže. My nehledáme sebe. Žijeme pro Ježíše. Nejsme důležití my, ale Ježíš. Nehledáme svoji slávu, jako stavitelé věže, ale slávu Ježíše. Toto je důležité. Ne já, ale Ježíš. Toto se učíme, o toto se snažíme. Ne já, ale Ježíš. Nejde o mne, o to, abych se proslavil já. To je Bábel. Jde o Ježíše. Pro něho vše dělám. O něm svědčili apoštolové o Letnicích. O něm chci svědčit. Pro něj vše chci dělat. Jeho oslavovat. My máme někdy "Koperníkův komplex". Myslíme si, že se vše točí kolem nás. Ne kolem nás, ale kolem Ježíše...

Je moc dobře, že se v Církvi šíří modlitba chval. Tady nejde o mne, ale o Ježíše. Chválíme Boha skrze Ježíše Krista. Tak jak nás Duch Svatý vede. Někdo zvedá ruce, někdo klečí, někdo stojí, někdo tleská, někdo tančí... Někteří takovou modlitbu odsuzují. Papež František to nazval komplex Míkal, která se styděla za Davida, když chválil Boha a tančil před archou... (viz http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25832). David se nestydí chválit Hospodina, tančit, pro něj se klidně i zesměšní před očima těch, kterým záleží na sobě. Jak dopadla Míkal? Do konce života neměla děti. Ti, kdo kritizují modlitbu chval, modlitbu v Duchu, můžete jim říct: Kde máš děti? Jak jsi plodná ve víře? ...

Na závěr katecheze otec biskup vedl modlitbu chval před vystavenou Nejsvětější Svátostí. Modlitby chval se v kostele zúčastnilo odhadem 500 poutníků, a venku před kostelem jsme se jí účastnili my, co jsme se nevěšli, tedy zhruba 1500 poutníků do Čenstochové.

Nu, a úplně na závěr otec biskup legračně připomenul, že před pár lety v této vesnici byla během katecheze ohromná bouře. Po ní bylo na silnici bláto a větve, a vesničané, kteří věděli, že jsou zde poutníci, nešli nejprve uklízet své vytopené domy, ale uklízeli cestu poutníkům, abychom prošli suchou nohou. "Slíbil jsem tehdy panu faráři, že mu neodmítnu žádnou prosbu. Dnes vidíte, že farníci opravují kostel. A tak prosím kněze a řeholnice, aby si vzaly šátky a čepice a obešly každého z nás kdo tu jsme. U hlavních dvěří bude špalír, a nikdo nepůjde z kostela, aniž by něco nedal :-) (řečeno vážně ale současně s humorem, protože Duch svatý nikoho nenutí :-). A vy, kdo jste venku, máte smůlu, že nemůžete přispět... :-)."

Ale i my venku jsme mohli přispět, protože i tam vyrazili kněží a řeholnice s úsměvem a sbírali do klína pro tuto farnost. Druhý den bylo hlášeno, že se vybralo necelých 12 tisíc zlotých...

Nuže, tolik z katecheze, co jsem si po pár dnech vybavil...

P.S. Na Facebooku najdete různé odkazy a kázání o. biskupa nejen z letošní pouti. Tuto katechezi jsem však nenašel.